Københavns Universitet

ONP: Dictionary of Old Norse Prose

Citation

halda vb.HómÍsl³³(1993) 51r19

ONP Reader

Holm perg 15 4° (c1200) 50v-54rHómilíur : Homiliae & sermones

(de Leeuw van Weenen 1993 [ÍH quarto 3], 50v⁵-54r)

[e-m/e-u / e-n/e-t]

Af þui es ósten sva scylld. oc es svá góþ. oc scal af þui þat raɴsaka hvat hon sé. eþa hvern veg hon sé halldaɴde

citation slip

ms. photo folder: 46-50 51-55

51r01  eſ metnaþar m fyr líta guþſ keɴing. ſvaſem fiaꝇ eþa hóꝇ ſcýtr af sér dꜵɢeɴe
51r02  oc þeir miſſa ſvá áſtar verca gtſenſ oc verþr þa tekeɴ af þéim upangr himenríkes
51r03  hǽþar. ſem dominuſ mælte. þéim mon gefet verþa quaþ h eſ áþr á oc mon h gnóᴛ fá
51r04  en of þaɴ eſ eige á þa mon þat et lítla eſ h þyer eiga verþa af honom teket. Sá á.
51r05  eſ ſtena a. en ſá eſ hana á eige. ſa eſ hveʀ øréige. þuiat hon eſ ſá coſtr. ef ón eſ þaɴ
51r06  coſt mego aþrer coſter eige vera coſter oc hon éin eſ himenríkes verþ. oc ſa eſ hana fyꝇer
51r07  .ſa fyller ꜵll lǫg guþſ. oc ꜵll brýtr ſa eſ hana brýtr. Sa quaþ h eſ heɴde drepr
51r08  viþ éino boþoreno ſa eſ allra ſekr. þat gengr éiᴛ fyr ꜵll boþorþ ſem dominuſ mælte. þat eſ
51r09  boþorþ miᴛ quaþ h at hveʀ yþvarr elſke aɴan ſva ſem elſcaþa yþr. Þar mælte ia-
51r10  cobuſ poſtole umb. þar mælte póll poſtole umb. þót ec hafa alla ſpecþ oc ſpár. oc engla mǽlſco.
51r11  oc ec gefa alla éigo mína ꜹmom. oc á þat ofan gerom ec vtr guþſ. oc gangak i eꝇd
51r12  breɴaɴda fyr hanſ ſacar. oc breɴac fyr hanſ ſakar. en ec hafa eige ſtena. þa ſtoþar mér
51r13  þat þó allt etke. Þar mælte auguſtinuſ umb. þót ec yɴa aꝇt et góþa. oc uɴa ec hveriom maɴe
51r14  nema ec hataþa éiɴ criſteɴ maɴ. þa mǽtta ec þéyge hiálpaſc at heꝇdr. ɴu eſ at
51r15  ſꜵɴo oc þa ſa ſaþr eigande hveʀ eſ óſtena á. þá eſ boþen eſ. en ſaɴlega ſa hveʀ
51r16  øreige eſ har eſ andvane. þót marᴛ þye aɴat éiga. ɴu eſ nacquat a léiþ viſat.
51r17  hue ſcyꝇd hon eſ en eige þat hui hon eſ ſva ſcyꝇd. oc ſcal þó nøckerom orþom ofþat rǿþa. þót
51r18  lítel liþon verþe á. viþ þat ſem til lǽge. Afþui eſ óſten ſva ſcyꝇd. oc eſ ſvá góþ. oc ſcal
51r19  afþui þat raɴſaka hvat hon ſé. eþa hvern veg hon ſé haꝇdaɴde. En hon eſ ſva haꝇdande at
51r20  hana ſcal haꝇda at ſumom hlut viþ guþ an ſumom viþ criſtna m. þa tva þótto áſtar-
51r21  eɴar ſcal eige éiɴveg haꝇda. Þaɴ þóᴛ eſ til guþſ tecr ſcal ſva haꝇda. atþui eſ haɴ
51r22  ſiálfr bþ at maþr ſcal dtten guþ ſiɴ af ꜵllom ólhuga elſca. oc af allre hyggeɴde
51r23  ſiɴe. oc meþ ꜵllom ſtyrcléic ſínom. En þar fylger aɴat boþorþ iafnſcyꝇt þuiſa quaþ h
51r24  .En þu elſca nng þiɴ. ſvaſem ſiálfan þic. Jþéim tuéim boþorþom eſ aꝇt lǫgmál. oc ſpámaɴa
51r25  bøcr quaþ h. En hve nǽr eſ guþ meþ þéim þrimr hlutom elſcaþr þa eſ guþ meþ ꜵllom
51r26  ólhuga elſcaþr eſ maɴe verþr etke méiʀ ne ólhuglegaʀ. ne oftaʀ. ne bróſtfaſt-
51r27  legar hiarta brugþet an guþ. En þá eſ h af allre hyɢeɴde elſcaþr ef maþr ltr
51r28  hvártke ólhuga ſinom fylgia monoþer licamſ. ne girnþer ſcapſ enſ of ſtýra. heꝇdr hiᴛ
51r29  eſ h véit. eþa h vita má. ef h viꝇ námgiarn vera. hvat guþe lícar. En þa elſcar maþr
51r30  guþ meþ ꜵllom ſtyrcléic ſínom ef þat lǽtr h sér eige éogia at gera fyr guþſ ſakar. eſ h
51r31  bǽþe vill oc ſkilr at guþe lícar. Sa elſcar guþ eſ þat hefer at sér eſ h býþr. ſem
51r32  h ſialfr mælte. Hveʀ eſ mér aɴ quaþ h. ſa mon haꝇda þat eſ ec býþ honom. En þat býþr
51r33  h at vér hafnem órom vilia rꜵngom oc gørem hanſ vilia ſem h keɴer os at biþia. i pater
51r34  noſter. Verþe vile þiɴ. Svaſem ſva mælem vér nu. Aꝇz þu mæler ſvá dtteɴ meþ muɴe